ŠKODA techweb [homepage]
Akce
24. září 2001

1000 mil českých II.

aneb 600 mil někdy stačí...


Po loňském nadšení ze závodu 1000 mil českých jsem letos neváhal a přihlásil se znovu. Rok čekání utekl, čas startu se přiblížil a první víkend v září bude opět ve znamení velkého závodu. 1000 mil je automobilová orientační soutěž pořádaná AMK Lanškroun pro dvoučlenné posádky se sériovými vozy. Soutěž je dlouhá, jak už název napovídá, 1000 mil a hlavním cílem je dojet a nezabloudit. Jede se za běžného provozu za dodržování dopravních předpisů podle itineráře a mapy po silnicích i cestách necestách. Jako spolujezdec se mnou vyrazil bratranec. Kamarád Martin, co se mnou jel loni, se rozhodl postavit vlastní posádku. Takže budeme mít konkurenci. My jsme zvolili za závodní vůz Felicii Combi 1.3 50kW. Martin vyrazil se svojí Mazdou 323 a atraktivní černovláskou jako spolujezdkyní, zanechaje svoji manželku v porodnici... Bohužel nemám její fotku, takže ji neuvidíte. Myslím tu černovlásku, samozřejmě. Naše posádka ve složení "Big Ben" a "Víťan" se na závod poměrně dobře připravovala. Auto dostalo menší tuning v podobě rozpěry předních tlumičů a přeprogramované řídící jednotky motoru. Do odkládací schránky před spolujezdcem byl instalován držák na tužky a světlo pro osvětlení itineráře a map během nočních etap. Nezapomněli jsme ani na trička se Škoda logem, se jmény na zádech a nápisem "ROTHBAUER TEAM".

Čtvrtek 6.9.2001

Po obědě vyrážím z Prahy směr Lanškroun. Po cestě nakládám Víťana a tankujeme plnou. Do Lanškrounu už cestu známe. Jen přesně nevíme, kde je sraz, zapomněli jsme si doma propozice závodu. Matně si pamatuju, že není sraz u AMK jako loni, ale v nějakém kempu, jehož jméno jsem zapomněl. Přijeli jsme do Lanškrounu k AMK, nikde nikdo. Tady sraz opravdu není, jedem hledat kemp. Naštěstí zde mají dobrý informační systém a tabulka na křižovatce nám ukazuje cestu. Přijíždíme k místnímu rybníku, kempů je tu hned několik, objíždíme všechny, ten náš je samozřejmě až ten poslední. Přijíždíme mezi prvními, dozvídáme se, že posádek má být kolem 30-ti. Následuje přejímka vozidel, dostáváme startovní číslo 18, na naše auto se vrhá skupinka pořadatelů a polepují ho reklamou a startovními čísly. Po aplikaci samolepek se z civilní Felicie stal nabroušený závodní vůz...


Naše auto - třetí zleva

Jdeme se ubytovat. Letošní závod se nepojede jako loni kolem republiky, ale každý den vyrazíme na "výlet", abychom se vrátili večer zpět do Lanškrounu, kde budeme spát. Stále přijíždějí další závodníci. Některé známe z loňského závodu. Dorazili i Marek s Danem, kteří s námi jeli v červnu AOS v Roudnici nad Labem.


Marek a Dan diskutují s Víťanem, v pozadí pořadatel polepuje Martinovu Mazdu

Startovní pole je velmi pestré, Felicie, Favoriti, Fabie, Octavie, Renaulty zastupuje  Laguna a to hned 4x, Megan a R19. Dále tu máme Ford Ka a Sierru, Toyoty jsou dvě, Celica GT a RAV4. Z ostatních značek  je tu Seat Cordoba, Fiat Brava, Citrón Xsara, taky 205-tka, Corsa, Wartburg a VAZ.

Čas pokročil směrem k večeru a my se vydáváme do jídelny na večeři. V jídelně se kromě večeře taky věnujeme propozicím závodu a dalším materiálům od pořadatelů. Ještě dnes večer se totiž jedou první dvě etapy a jedna jízda zručnosti na zahřátí.

Etapa Čt 1

Po 21. hodině začínají vyjíždět první posádky na trať první etapy, zjišťujeme, že venku je mnohem větší tma než v jídelně... Ještě že máme v autě nové světlo. První etapa z Lanškrounu do Svitav se zdá, aspoň podle itineráře, velmi jednoduchá. Přesto jsme nepotkali několik průjezdních kontrol. Tma je tma.

Jízda zručnosti

Tma jak v pr... a my pojedeme jízdu zručnosti. Plánek jízdy zručnosti jsme dostali předem, trasu si pamatuju. Domlouvám se s navigátorem na povelech pro případ, že bych přece jen chtěl jet jinak než se má. Bylo by škoda zbytečně nasbírat trestné body za špatný průjezd. Jízdu zručnosti zvládáme bez problémů a bez trestných bodů s časem lepším než naši přátelé s Mazdou... Natřeli jsme to i těm, kterým jsme potom na silnici nestačili.


Tak takhle se to mělo jet... (obrázek se po kliknutí zvětší).

Etapa Čt 2

Druhá noční etapa je ze Svitav zpět do Lanškrounu. Trochu jsme se ztratili v mapě, takže nejkratší cestu podle mapy volíme špatně. Stojí nás to samozřejmě trestné body. Do časové kontroly přijíždíme podezřele brzo, mezi prvními. Je to zvláštní, startovali jsme poměrně vzadu...

Pátek 7.9.2001

Etapa Pá 1

Po včerejšku jsme na 16. místě, stejné je i naše startovní pořadí pro dnešek. Jedeme z Lanškrounu do Nechanic (okr. HK). Včerejší etapy byly opravdu zahřívací. Dnešní itinerář je mnohem složitější, etapa měří 185 km. Na trase je i čerpací stanice Shell Hradec Králové, kde po předložení jízdního výkazu dostáváme od sponzora občerstvení. Spolkneme nanuky a zbytek si necháváme na potom - závod je závod.


Časová kontrola Nechanice


Část škodovácké flotily v Nechanicích na náměstí

Etapa Pá 2

Střídáme se za volantem, řídí Víťan. Z Nechanic do Městce Králové je to asi 25 km, přesto etapa měří 182 km. Bereme to "zkratkou" přes Hořice, Jičín a spoustu dalších měst a vesnic. Podle itineráře máme projíždět dvakrát obcí Radim, první průjezd se nám stává osudným, v zatáčce před obcí se proti nám vyřítí Liazka prostředkem silnice, moc místa nám tam nenechala....


Na silnici málo místa - Felda ve škarpě

... Felda se zapíchla do měkkého a hluboko, vlastní silou nevyjede. Soupeři v rámci fair-play zastavují. Přemýšlíme jak auto vytáhnout. Okolo jede Tatra. S její pomocí je vyproštění dílem okamžiku. Tatra vytáhne Feldu ze škarpy jako dětskou hračku. Auto i posádka je v pohodě - pokračujeme v závodě.

"Majitel vozu prohlásil škodu asi tak 12,50 za odřenou podlahu. Škoda byla ihned na místě uhrazena." (pozn. Víťan)

"Co kecáš! Na žádnou úhradu škody si nepamatuju!" (pozn. BigBen)


Felda v plné rychlosti

Etapa Pá 3

Opět střídání za volantem. Z Městce Králové zpět do Lanškrounu, tentokrát bez havárie :-)

"Jedeš jako prase!", komentuje moji jízdu Víťan.

Navigátorovi se dělá lehce špatně, musí koukat do mapy a ještě správně určit cestu kudy kam... (pozn. Víťan)

Na několika místech potkáváme místní mládež v roli diváků. Přinášíme jim trochu zábavy a vyrušujeme je z nudy pátečního odpoledne. Pokud to jde, projíždím zatáčky s pískáním pneumatik a sklízíme tak potlesk. Naše ostrá jízda způsobí, že před dojezdem do cíle máme náskok asi půl hodiny. Nevíme jestli je povolen předčasný příjezd a tak si dáváme pauzu a do cíle dojíždíme přesně načas.

"Čas si ovšem někdo hodně špatně spočítal, takže jsme stejně přijeli pozdě!!! Trestný body jsou trestný body..." (pozn. Víťan)

"To chceš jako říct, že neumím počítat...?" (pozn. BigBen)

Sobota 7.9.2001

Etapa So 1

Chčije a chčije... Neprší, kdyby pršelo, tak řeknu, že prší. Ale ono neprší, ono chčije. Etapa vede z Lanškrounu do Lešné v okrese Zlín. Jedeme pomalu, počasí závodění vyloženě nepřeje. Možná i vlivem špatného počasí odpadá ze závodu první ze soupeřů - posádka Fordu Ka.

Tenhle vůz dopadl K.O. - v překladu naší posádky: Ká Off... (pozn. Víťan)

Skok do pole Káčku neprospěl. Pomuchlané plechy by mohly vyprávět, posádka je ale v pohodě. Doufáme že nedopadneme jako oni, už jsme jednu škarpu viděli a to nám stačí, že Vítečku? Ironií osudu je, že se Víťanovi jako navigátorovi stává osudným městečko Vítkov, kde jsme se hledáním správné trasy spolu s dalšími posádkami zdrželi asi půl hodiny. Do cíle etapy dojíždíme mezi posledními.


Některá místa na trati byla úzká...

Etapa So 2

Jsme po obědě, dali jsme si hodně rychlou svíčkovou. Střídáme se za volantem. Řídí Víťan.


Krátká přestávka u mostu co nikam nevede...

Etapa končí v Rouchovanech. Zatím nevíme, kde to je a ani to nezjistíme. Pár kilometrů za Uherským Brodem vjíždíme do městečka Hluk, všude je podezřelé ticho... Víťan vyšlápne spojku a ta zůstává na podlaze. Zastavujeme a snažíme se najít příčinu závady. Soupeři zastavují a snaží se nám pomoci. Jedno je nám jasné, spojka je na konci svých sil. Mezitím Víťan získává od vrátného z nedalekého závodu telefonní číslo na automechanika, který náhodou dělá ve Škoda servisu, vzdáleného od nás náhodou jen 4 km a náhodou je zrovna v sobotu v práci a náhodou má čas. Po krátké telefonické domluvě startujeme a pedál spojky se možná naposledy zvedá z podlahy, řadím za 3 a dojíždím na jednu rychlost do servisu ve Vlčnově.


Konec nadějí - končíme u autoservisu...

Automechanik zkušeně prohlíží vůz a zkouší spojku a jednoznačně diagnostikuje závadu:

"To je přítlačák a ložisko bude taky špatné."

"Dá se to nějak opravit?", ptám se blbě.

"Ano, převodovka musí ven a oprava vyjde asi na 4000,-"

"Převodovka ven? To je pěkný, takže to jsme dozávodili...", vidím jak se Vítek začíná kysele tvářit. Mě taky není do smíchu.

"Koukám, že máte nějaké polepené auto a už má taky dost najeto", kouká technik na tachometr, je tam údaj 207 768 km. "Ta vaše spojka vydržela hodně, já bych vám to hned opravil, ale v sobotu nemám přístup do skladu dílů. Nechajte ho tu do pondělí a opravíme ho."

"A jak by jsme se pak dostali do Prahy...," nadnesl jsem řečnickou otázku.

"Kókám že máte pražskó značku, škoda že jste nepřijeli včera, to jsem tu měl jedno náhradní vozidlo, mohli by jste pokračovat, jen přelepit čísla."

"Tak to asi budeme muset pokračovat s tímto i bez spojky."

"Nebo jestli chcete, tak já vám obudím prodejca a tohle tu nechajte na protiúčet a kúpite si nové."

"To je sice dobrý nápad, ale zase takový frajeři nejsme, budeme muset jet s tímhle. Kolik myslíte že ještě ta spojka vydrží?", zeptal jsem se a očekával optimistickou odpověď.

"Možná 100 km, možná 1000 km, podle toho jak budete často řadit."

"Takže to znamená, zařadit za 5 a jet až domu", navrhnul jsem řešení.

"To je asi jediné co můžete dělat", komentoval situaci automechanik. A tak jsme taky udělali. Závod pro nás skončil, vzali jsme to nejjednodušší cestou k dálnici a po dálnici na Prahu. Řadil jsem minimálně, spojka sice fungovala, ale nestandardní chování pedálu a vrzání závislé na otáčkách motoru dávalo tušit že se blíží konec. Zavolali jsme řediteli závodu, že končíme a jeli jsme domů. Nikdy bych nevěřil, že vzdálenost přes 300 km, lze ujel na méně než deset sešlápnutí spojky. Do Prahy jsem vjel na 5-ku a jednou podřadil na 3-ku, u baráku spojka řekla ADIOS, hned naproti vratům do Škoda servisu :-)

Co říci závěrem? Byl to dobrý závod, celkem se nám dařilo, pohybovali jsme se v polovině průběžných výsledků. O to víc nám to zkazilo náladu. Cestou domů se v autě ozývaly výkřiky typu: "kurva", "do prdele", "to je v hajzlu". A co bude příští rok? No, příští rok pojedeme samozřejmě znova!

Statistika:
 
Najeto Pouze 962 km - závod nedokončen.
Průměrná spotřeba 7,5 litrů na 100 km
Za benzín jsme utratili 2500,- Kč
Startovné stálo 1800,- Kč za posádku, v ceně je ubytování, snídaně a večeře po dobu soutěže.
Poškození vozidla

 

Odřená podlaha po pádu do škarpy. Problémy se spojkou - zřejmě únava materiálu.

Autor článku: BigBen (Ben Rothbauer)

zobrazit další autorovy články
upravit článek pro tisk


Stránky autora http://bigben.misto.cz/

Komentáře k tomuto článku (14):




Hlavní menu:


















Hledání v článcích:

  pomoc?

Nejnovější články:

Jak to je s palivem E85
Zkušenosti z provozu vozidla Octavia Combi 1,9 TDi 81 kW
Montáž schránky pod přední sedačky Octavia II
Na brněnský Autosalon ZADARMO!
Oprava centrálního zamykání Felicia
Návod na montáž zadních repro do Octavia II
Výmena starej poistkovej skrinky vo Favorite za novú
Osvětlení vnitřních klik Octavia II
Montáž tempomatu a palubního počítače do Octavia II FL
MB 1000 a Š 100 (1964-1976)
 

 

© 1999-2012, Petr Váňa a Insidea s.r.o.
Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše.


Doporučujeme: Nerezové komíny | Moderní umění | Ofsetový tisk | Ploty | Oplocení