ŠKODA techweb [homepage]
Ostatní
4. prosince 2001

Zima

až se zima zeptá...


Až se zima zeptá... Tak už je většinou pozdě.

Článek volně navazuje na předchozí článek z minulého roku resp. předminulého roku. Klimatické podmínky ani vozový park se příliš nezměnily, takže nelze od tohoto článku čekat převratné novinky. Dokončuji ho už nějaký ten týden, proto se bohužel za aktuálním počasím zpozdil.

Aspektů přípravy na zimu je mnoho, v základu by se daly rozdělit na přípravu řidiče a vozidla. Jednodušší je vždy připravit vozidlo, už proto, že je vždy možné objektivně zjistit momentální stav a ten přizpůsobit potřebám. Zde uvedu spíše jen přehled částí, kterým je potřeba před zimním provozem věnovat pozornost.

Příprava vozidla

Kapaliny
V základu jsou to obecně známé kapaliny a náplně. Jak do chladící soustavy, tak do ostřikovačů volíme směs na určitou teplotu, v našich klimatických podmínkách stačí směsi do -20st.C. Chladicí směs je také nutno volit podle doporučení výrobce, jiná stačí pro starší motor, jinou vyžaduje moderní celohliníkový motor. Směs je lepší ponechat po celý rok, má antikorozní účinky a zvyšuje hodnotu bodu varu. Chladicí kapalina se ředí podle doporučení výrobce na danou teplotu, není vhodné používat neředěnou chladicí kapalinu, protože pak naopak snižuje teplotu bodu varu. Chladicí kapalina by se měla vyměňovat zhruba každé tři roky, i když ještě hodnotou dostačuje. Hodnotu chladící kapaliny (do jaké záporné teploty je) lze zjistit hustoměrem, v servisech pak mají digitální přístroje, které jsou rychlejší a přesnější. Občas není na škodu navštívit servis, kde Vám zjistí hodnotu bodu mrznutí chladící kapaliny a doporučí vhodnou náplň. Co je však důležitější, je to, že v servisech mají občas zařízení, které dokáže při výměně kapaliny i celý okruh řádně vyčistit, což může podstatně zvýšit výkon topení. Chladicí kapaliny podle jednotlivých norem by měly být mísitelné, v praxi se to však nedoporučuje.
Co se stane v případě, že v chladícím okruhu není dostatečně teplotně dimenzovaná kapalina? Možností je několik, u vozidel s motorem vzadu a chladičem vpředu (Š105-136) se může například vytvořit ledová zátka v trubkách pod vozem a vůz pak "vaří", přestože je venku -20st.C. Horší možností je, pokud je vozidlo několik dní v tomto mrazu bez provozu, potom může led roztrhnout části bloku, chladiče, trubek, hlavy. Ve většině hlav je však již zátka, kterou se zvětšující led vyrazí a umožní tak snížení tlaku na samotnou hlavu.

Další kapalinou, která potřebuje výměnu, je kapalina v ostřikovačích. Dnes je již k dostání mnoho značek, takže výběr není omezen, doporučuje se vyměnit co nejdříve, neboť plastová nádržka nebo plastové pouzdro čerpadla může snadno prasknout. Kapaliny do ostřikovačů se stejně jako předchozí ředí na teplotu jakou požadujete. Osobně však doporučuji ji příliš neředit, protože kapalina mrznoucí hned na skle není příliš vhodná.

S ohledem na zimní teploty je nutno také volit motorový olej. Sice se již používají výhradně celoroční oleje, ale i u nich mohou nastat vlivem nízkých teplot problémy. Například běžný olej 15W30 je do -20st.C, což běžně postačuje, nicméně při této teplotě je již olej značně hustý a značně zvyšuje odpor motoru při startování.
 

označení oleje

použitelnost do teploty v st.C

0W

-35

5W

-30

10W

-25

15W

-20

20W

-15

25W

-10

Všechny běžně používané brzdové kapaliny odolávají mrazům do -50st.C.

Paliva
Aditiva do paliva, nevím jak se s mrazem potýkají alternativní pohony, ale jak nafta, tak benzín mají v zimních měsících problémy. U nafty je to daleko markantnější, již v lehce minusových hodnotách tuhne a bez patřičného aditiva, které již často přidává výrobce s ní v mínus patnácti nenastartujete. V benzínové nádrži se zase pro změnu může nalézat voda, tak pokud se nevhodně dostane do palivových hadiček (trubiček), může tam zamrznout. Nikdy se mi tento případ sice nestal, možná proto, že preventivně přidávám chemické přípravky (velfobin), které na sebe vodu váží a ta se pak "spálí se směsí".

Akumulátor
Akumulátor je v zimě obzvláště namáhán, nízké teploty nejenom způsobují jeho menší kapacitu, ale ještě navíc daleko zvyšují odpor motoru při startování, jak ukazuje následující obrázek.

Akumulátoru je tedy vhodné věnovat před zimou nějaký ten čas. Příprava spočívá v kontrole stavu elektrolytu a jeho případném doplnění destilovanou vodou. Akumulátor nikdy nedoléváme kyselinou! Pokud je hladina pod vrcholem desek, začnou se při zátěži kroutit a akumulátoru se značně snižuje životnost. Při kontrole je rovněž vhodné očistit kontakty a znovu je řádně dotáhnout. Dále akumulátor nabijeme v teple nabíječkou, která má regulovaný proud. A to 1/10 jmenovité kapacity akumulátoru, tedy aku 44Ah dobíjíme proudem 4A. Stav akumulátoru se dá zjistit objektivně pouze kapacitní zkouškou, která není jednoduše doma uskutečnitelná. Hustoměrem lze poznat po nabití přibližný stav akumulátoru. Údržbu vyžadují i „bezúdržbové“ akumulátory, pouze je u nich díky nízkému plynování prodloužen interval kontrol a údržby zhruba na rok.
Pokud se akumulátor hluboce vybije (např. zapomenutá rozsvícená světla), je nutno ho co nejdříve nabít, pokud není nabit v několika nejbližších dnech, prudce klesá kapacita.
Kapacita baterie s nízkými až zápornými hodnotami teploty velice rychle klesá, jak uvádí obrázek výše, proto je nutné udržovat nabíjecí soustavu v naprostém pořádku. Kontrola nabíjecí soustavy je tedy dalším krokem.
Vybitý akumulátor navíc může zamrznout, v následující tabulce je přehled teplot zamrzání elektrolytu v závislosti na nabití.
 

 Stav nabití 

Teplota při níž zamrzá 

 100% plně nabitý

-65 st. C

 70%

-40 st. C

 50%

-22 st. C

 0% úplně vybitý

-10 st. C

Světlomety
Světlometům je potřeba věnovat také trochu péče, očistit je a zkontrolovat jejich funkci je začátek. Halogenové žárovky je lepší vyměnit po dvou třech letech, i když jsou ještě funkční.
 

Pneumatiky, disky
Podstatnou měrou na připravenosti vozidla zvládnout krizové situace se podílejí pneumatiky, především pak jejich správná volba. Pneumatiky vhodné pro provoz v zimě a nižších teplotách jsou obecně označovány M+S (Mud + Snow). Dnes již nezáleží jen na vzorku, ale především na složení směsi. K rozhodování lze doporučit nezávislé testy. I v dnešní době se stále používají pro starší vozy Škoda protektorované pneumatiky, v zimě příliš nevadí jejich snížená maximální rychlost ani nižší životnost, protože se používají jen několik měsíců v roce. Obecně při použití koncepčně starších zimních pneumatik (nejen protektorů) lze počítat s vyšší hlučností a vyšší spotřebou. Ale zpět k zimním pneumatikám, jejich hlavním přínosem je daleko lepší adheze ve specifických zimních podmínkách, výsledkem je tedy řiditelnost vozidla i tam, kde by již vozidlo s univerzálními (letními) pneumatikami řiditelné nebylo a kratší brzdná dráha. K zimním pneumatikám se většinou používají plechové disky, důvodů je několik, lépe odolávají zimním chemickým posypům. Také jsou pro druhou sadu pneumatik levnější a v zimě se tolik na vzhled nekouká. Letos jsem poprvé zaznamenal nabídky litých disků specielně pro zimní období, ty sice byly dostupné již v minulých letech, ale nebyl příliš výběr. Pokud nepřezouváte na zimní pneumatiky (zákon to nenařizuje), je potřeba mít na pneumatikách dostatečnou hloubku dezénu. Dále je nutno počítat s delší brzdnou drahou oproti lépe vybaveným vozidlům.

Zámky, dveře
Naprostá většina centrálních zamykání nemá zpětnou vazbu, tedy nijak při odchodu od vozidla nezjistíte, zda se skutečně zamkly všechny dveře. Opakovaně se mi stalo, že již několik let staré servomechanismy měly i při dobře fungujícím zámku problém v zimě zamknout. Dveře pak zůstávaly odemčené. Problém se zámky, ať již s centrálním zamykáním nebo bez, je především u starších vozidel. Proto je u nich vhodné před zimní sezónou zámky promazat, a tak zamezit vniknutí vody do mechanismu.
I když jsou dveře odemčeny, nemáme vyhráno, ještě se musí otevřít. Bránit otevření může především přimrzlé těsnění, to se proto preventivně potírá glycerinem.
Tragické je, když se dveře podaří odemknout a otevřít, ale už se je nepodaří zavřít, pokud je zámek zamrzlý, může se to lehce stát, dveře zabouchnete, ale nezaklapnou se.

Antikorozní ochrana
Jistě si všichni vzpomínají na známý citát z nejmenovaného českého filmu "no přeci zkoroduje vy...", automobily jsou pořád ještě z podstatné části z kovů, některé korodují, jiné reznou (:-))) U moderních vozidel už výrobce ani nedoporučuje používat klasickou metodu konzervace spodní části vozidla tzv. "nástřik dutin". U starších vozidel je však tato procedura velmi vhodná, specializují se na ni některé servisy. Používá se na nejvíce ohrožená místa, tj. prahy, dutiny, podběhy atd. Prodlužuje tak značně jejich životnost.

Doporučená výbava
Dále je vhodné zmínit pomůcky, které je dobré při zimním provozu mít:

  • tažné lano, nejenom na roztahování, ale především na vytahování vozu ze závějí apod.
  • startovací kabely, vhodné obzvláště pokud často zapomínáte vypnout světla
  • rozmrazovač zámků, nevhodné nechávat ho ve vozidle
  • chemický rozmrazovač na okna, aplikuje se po očistění okna, aby na něm ihned nevznikala další (u starších škodovek i zevnitř)
  • sněhové řetězy - nutno pamatovat, že v některých horských oblastech jsou povinné (viz "nová" dopr. značka)
  • svítilnu, stmívá se již dříve, proto mnohem více jezdíme ve tmě, pak je sebemenší závadu problém odstranit

Příprava řidiče

Je asi tím nejtěžším, základem je nutnost sebekritického pohledu na své schopnosti a možnosti v rámci silničního provozu. Dále je nutno přihlížet k možnostem vašeho vozidla, zcela jinak se bude chovat Škoda Favorit na celoročních (ne-li letních pneumatikách) a zcela jinak moderní vůz s protiprokluzovým a stabilizačním systémem a zimními pneumatikami.
Co je nutné si uvědomit jsou fyzikální zákony, ty jsou neporušitelné i pro sebedražší vozidlo. A v teple a ochraně vozidla si to řidič někdy včas neuvědomí. Brzdné dráhy se v zimě prodlužují v násobcích a odstředivé síly v zatáčkách rostou na druhou. Dále je potřeba používat všech prostředků vozidla i doplňků které nám v zimě mají pomoci udržet bezpečně vozidlo na vozovce a tím teď nemyslím ESP. Jedná se hlavně o udržení viditelnosti - tedy vhodné používání klimatizačního zařízení k odstraňování vlhkosti ze vzduchu, vyhřívání oken a zrcátek. Používání světel, tak jak to nařizuje a umožňuje zákon. Dále je vhodné především na delších cestách vzít si pohodlné oblečení a vhodnou obuv, v pohorkách se dá lehce sešlápnout více pedálů najednou. Důležité jsou i takové drobnosti jako správné držení volantu, protože při smyku je potřeba "rychle" ručkovat a nezamotat si při tom ruce.
Jednou z opomínaných věcí, která se týká pouze řidičů bez garáže, je dostatečné očistění vozidla. Pokud si pamatuji minulý rok, tak vozidel s průzorem jak z tanku a patnácticentimetrovou pokrývkou sněhu na střeše jezdilo dost. Je nutné očistit minimálně celé čelní sklo a obě boční, zadní je možné nechat na vyhřívání okna. Je však také nutné odstranit vrstvu sněhu ze střechy a kapot, například košťátkem. Jinak tento sníh z přední kapoty se s zvětšením rychlosti začne sypat na přední sklo a sníh ze střechy může nepříjemně překvapit řidiče za vámi.

Mezi nejhůře popsatelné dovednosti se řadí způsob sledování situace a odhadu jednání ostatních účastníků provozu. Nejjednodušším způsobem sledování situace je sledovat několik vozidel před vámi a mít tak dostatečný čas na brždění a případné vyhýbací manévry. Sledovat musíte i vozovku, menší nerovnost pod povrchem, která není pod sněhem vidět může na kluzké vozovce auto vyhodit i mimo silnici. Dále je nutno se umět, když už vidíte, že silnice nestačí, z ní dostat pokud možno co nejbezpečněji, tedy naučit se "bourat". Tedy pokud už je jasné, že vozidlo nezvládnete, snažte se srovnat kola a zbytky ovladatelnosti využít pro kontrolování směru opuštění silnice. Například na svodidla se snažíme narazit pod co nejmenším úhlem, tím pádem se od nich neodrazíte, ani je neprorazíte, pouze se odře přední část vozu.

Rozjíždění je v zimě jedním ze základních problémů, lze ho ovšem natrénovat, nebo si pořídit asistenční systém, který to udělá za Vás. Pokud asistenční systém nemáte, lze si pomoci rozjezdem na vyšší rychlostní stupeň, čímž snížíte výkon přenášený na kola a tím snížíte možnosti prokluzu. Hlavní nebezpečí spočívá ve špatném odhadu rozjezdu při zařazování mezi jedoucí vozidla (výjezd z vedlejší).
Rozjezd v kopci je už daleko těžší, než pouhé rozjetí na rovince, obtížnost stoupá se sklonem kopce. Neznám však žádnou speciální techniku mimo zde již uvedených, která by danou situaci zjednodušovala.
To, že výhodnější je v tomto případě zadní koncepce pohonu, je již ověřeno, v nouzovém případě nutnosti zdolání jinak bránícího se kopce lze udělat i z vozidla s předním náhonem a motorem vpředu zadní koncepci, jednoduše tak, že se pokusíte kopec vycouvat.

Pokud Vám systém ABS chybí, lze ho částečně nahradit přerušovaným bržděním, nebo použít sílu motoru tak, že při brždění necháme rychlost zařazenou a motor tak snižuje protitahem možnost prokluzu kol. Pokud potřebujete s vozem bez ABS maximálně brzdit, snažte se vozidlo dostat do rovného směru. V každém případě je nutno počítat s až řádově delší brzdnou drahou.
Pokud máte ABS, je nutno vědět k čemu je, jak funguje a co od něj můžete čekat. ABS je systém, který se snaží kola i při brzdném účinku udržet otáčející. Tedy i při maximálním brždění je možno korigovat dráhu vozu a jak se případné překážce vyhnout. Pedál brzdy je tedy možno sešlápnout na maximum. Bubnování do pedálu je známkou toho, že ABS zasahuje do brzdného procesu a je v pořádku. Nejlépe je někde na volné ploše až napadne sníh tuto vymoženost vyzkoušet.

Tabulky brzdných drah - za jednotku je brána nejkratší brzdná dráha na suchém betonu
 

povrch

koeficient délky brzdných drah 

beton suchý

1

beton mokrý

1,4

asfalt suchý 

1,3

asfalt mokrý

1,8

dlažba suchá

1,3

dlažba mokrá

2,5

sníh

3,3

náledí 0st.C

10,3

náledí -10st.C

7,7

náledí -20st.C

5,7

Tedy pokud vezmete brzdnou dráhu vozidla z dané rychlosti a vynásobíte ji koeficientem pro daný povrch vozovky, dostanete přibližně brzdnou dráhu.

Všechno výše uvedené je nejlepší vyzkoušet na začátku zimy někde mimo veřejné vozovky, kde je dostatek místa a nehrozí nebezpečí srážky. Ideální jsou volná nepoužívaná parkoviště, nepoužívané cesty atd. Viděl jsem dokonce jednu pojišťovnu, že pořádala pro své klienty teď před zimou školu bezpečné jízdy. Já osobně ještě pokaždé, když vyrážím do provozu, vyzkouším ve vedlejší ulici kde bydlím, trochu rychleji se rozjet a trochu více zabrzdit a hned vím jak to dnes klouže.

Namrzlá vozovka je o to nebezpečnější, že se vyskytuje tam, kde by to člověk nepředpokládal, nebo je ukryta pod sněhem. Většinou ji řidič zjistí, až když ztrácí kontrolu nad vozidlem.

Pokud často zapomínáte rozsvícená světla, pořiďte si jednoduché zařízení, které Vás na rozsvícená světla při odchodu upozorní. Pokud se to již stalo a baterie je úplně vybitá, je nejlépe ji v teplu nabít. Pokud nutně potřebujete odjet, nemá roztahování příliš smysl, jedinou možností je zajistit si druhé vozidlo a nastartovat na kabely, motor potom necháme několik minut běžet ve vyšších otáčkách, aby se akumulátor alespoň trochu oživil, pro nabití dostatečné na další nastartování je potřeba, aby motor běžel při dostatečných otáčkách alespoň 30 minut.
Pokud naopak často zapomínáte světla rozsvítit, také lze vyrobit příslušné zařízení, které je za vás po nastartování samo zapne.

Další radosti spojené se zimou
Startování je problémem hlavně vozidel s karburátorem, proto další odstavec mohou majitelé vozů s vstřikováním přeskočit.
Mezi další zimní problémy patří obtížné spouštění motoru. Motoru se snažíme maximálně ulehčit startování vhodnou přípravou na zimu a dále vhodným startováním.
Startujeme vždy maximálně 10 vteřin, pak necháme akumulátor 30 vteřin odpočinout před dalším pokusem. Pokud není motor schopen nastartovat ani po několika opakovaných pokusech, je zbytečné pokračovat dále, zřejmě motor, případně další části (zapalování, příprava směsi) nejsou schopny řádně fungovat.
Pokud se startér sotva točí, nebo točí motorem velmi pomalu, nemá smysl se startováním na akumulátor pokračovat a je nutno zvolit náhradní způsob startování.
V případě velmi hlubokých mrazů je možno použít specielní startovací spreje nebo přípravky, které se vstřikují do sacího traktu a zvyšují šance na start. Je však vhodné respektovat doporučení výrobce, jednou při prvním použití jsem to odhadl a motor měl ještě pět vteřin po startu 5.500 otáček.
Pokud není možno motor spustit prostředky vozidla, je několik dalších možností. Základní možností:
1. Pokud je baterie startovaného vozidla příliš slabá, použijeme druhé vozidlo s nastartovaným motorem a propojíme akumulátory startovacími kabely, poté je možno startovat i delší dobu. Tato možnost je použitelná u karburátorových, vstřikovacích motorů i vznětových motorů. Pozor na "levné" startovací kabely v supermarketech, jedny jsem zakoupil, použil jsem je dvakrát, ani jednou se na ně nedalo druhé vozidlo nastartovat, prostě nebyly vůbec schopny přenést startovací proud.
2. Druhou možností  je vozidlo "roztáhnout". Pro úspěšný pokus je potřeba, aby akumulátor vozidla byl schopen dodávat energii alespoň pro zapalování. Vozidlo táhneme na vlečném laně, pro tento případ je vhodné do starších vozidel Škoda dodatečně namontovat vlečná oka. Manipulace je pak daleko jednodušší, než když je nutno se v sněhu dostávat pod vůz. Lano nikdy neupínáme za nápravu, řízení, hřídele apod. Před akcí si řidiči dohodnou jednoduchý systém komunikace při roztahování. U roztahovaného vozidla zařadíme vyšší rychlostní stupeň a startování zkoušíme až po rozjetí obou vozidel a pokud možno na rovince (ještě je vhodné nezapomenout zapnout zapalování). Pokud motor ani po delším protáčení nenastartuje, ukončíme tažení a vozidlo odstavíme, pak je možné již jen zavolat servis nebo počkat na oblevu.

UPOZORNĚNÍ: Roztahování není možno použít u vozidel s katalyzátorem a vznětových vozidel s pokročilým systémem vstřikování. Obecně je toto zmíněno v návodu k vozidlu. U vozidel s rozvodovým řemenem je možné, že při roztahování přeskočí, proto je také u těchto vozů roztahování zakázáno.
 
 

Použitá literatura:
Příručka pro motoristy, M.R. Cedrych
Jak jezdit rychle a bezpečně, Bronislav Růžička
 
 

Mnoho šťastných kilometrů bez nehod i v nepříznivém počasí přeje

Autor článku: Chipmen (Petr Váňa)

zobrazit další autorovy články
upravit článek pro tisk

Komentáře k tomuto článku (66):




Hlavní menu:


















Hledání v článcích:

  pomoc?

Nejnovější články:

Jak to je s palivem E85
Zkušenosti z provozu vozidla Octavia Combi 1,9 TDi 81 kW
Montáž schránky pod přední sedačky Octavia II
Na brněnský Autosalon ZADARMO!
Oprava centrálního zamykání Felicia
Návod na montáž zadních repro do Octavia II
Výmena starej poistkovej skrinky vo Favorite za novú
Osvětlení vnitřních klik Octavia II
Montáž tempomatu a palubního počítače do Octavia II FL
MB 1000 a Š 100 (1964-1976)
 

 

© 1999-2012, Petr Váňa a Insidea s.r.o.
Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše.


Doporučujeme: Nerezové komíny | Moderní umění | Ofsetový tisk | Ploty | Oplocení