ŠKODA techweb [homepage]
Akce
3. října 2002

Lázeňský pohárek - podzim 2002

konaný 28. září 2002


Tedy to by jste neveřili co jsem my dva mimiňáci - Dominik a Lukáš - o víkendu zažili. Tatínkové se snad zbláznili a vzali nás na závody. Prý nějaké orientační nebo jak se to jmenuje. Chcete o tom vyprávět? Tak si pěkně hačněte a poslouchejte:

Dominik: Tatínek říkal, že tento víkend jsou závody, to je docela normální, protože tatínek s maminkou jezdí závodit často. Já tyto jejich víkendové výlety trávím na hlídání u babičky nebo kamarádů. Jenže tentokrát musí maminka do práce a tak asi prý pojedeme společně. Prý nám ale chybí navigátor. Teda tati, ty nevíš, že už umím číst a navigovat zvládnu levým palcem pravé nohy?

V pátek ráno ještě nebylo jasné zda budeme kompletní, protože Travex neměl stále jasno. Navíc Dominik měl v pátek mírně zvýšenou teplotu po očkování. Nakonec vše dobře dopadlo a v pátek ve 21:00 jsme byli definitivně rozhodnuti jet.

6:00
Dominik: Ranní vstávání mi nedělá problém, tatínek mne budí, rozsvítil na chodbě a hned jsem byl vzhůru. Na budíku svítilo 6:00. Jejda !!! Tak pozdě !?! Uááááá, já chci mlíčko !. A už je tu taťka s lahvičkou. Tak to mu dám chvilku pokoj, aby mi mohl připravit můj vůz.

6:45
Dominik: Nakonec se nechávám upoutat ve své modré dětské sedačce a můžeme jet k Lukášovi domů. Proč s sebou vůbec ty táty bereme ?
Lukáš: Naprosto nechápu proč mne tatík budí takhle brzy, vždyť normálně vstávám až po osmé. Hlasitě protestuji, odmítám jíst, nechci se oblékat a proto vyvádím jako zdivočelá chobotnice. Nakonec jsem násilím navlečen do všech vrstev oblečení.

7:15
Lukáš: Nakládáme kočárek do strejdova auta, dokonce jsem si vynutil i svojí červeno-zelenou motorku. Nerozumím proč musíme jet tímhle fialovým autem, vždyť hned vedle stojí mámino modré a tátovo červené. Proč si tatík nechce vzít na zavody jeho červený stroj? Závody s kombíkem? Protestuji, do tohohle auta prostě nesednu a tak se bráním jak to jde. Nakonec se vzdávám. Konečně jsme se rozjeli a tak se pouze mračím...

Dominik: Nechápu proč Lukáš tak strašně řve, vždyť, je v autě dobře, navíc se i těším na závody, kam mě maminka s tatínkem normálně neberou a tolik jsem o nich slyšel. Jůůůů, to bude super!

8:15
Dojíždíme na místo startu těsně před začátkem přejímky, cestou jsme ještě zabloudili, všichni tušíme, že to bude ještě zajímavé. Travex otevřeně deklaruje rozhodnutí vyhrát, protože coby naprostý navigátor začátečník navíc nechápe řády... "když na to nepůjdeme vědecky, tak musíme vyhrát"... Přijíždějí ostatní posádky a jakmile dojíždí čtvrtá je jasné, že "na bednu" se dneska asi nedostaneme.

Lukáš: Proč jsme zastavili zrovna tady? Ještě, že jsou tu auta a taky ta velká louže. Během pár minut jsem se upravil, vypadám jako blátivý muž a jezdím kolem na motorce. Tatínek by si měl poslechnout rozpravu, ale to mu hned tak nedovolím a tak lítám kolem a dožaduji se jeho pozornosti.

8:55
Snažíme se naložit kluky zpátky do auta, startujeme motor, aby jsme si zatopili a těsně po deváté jsme připraveni vyrazit. Snažíme se správně vyplnit testy ze zdravovědy a pravidel silničního provozu. Mimochodem ta otázka s užovkou je vydařená.

9:11
Dominik: Startujeme jako první, máme natočený motor a hned za to inkasujeme 50 trestných. Táto, copak jsi nečetl Řády? Jasně, že je zima, ale 50 TB? Už se nedivím, že vám to s mámou moc nejde.
Travex: Ujeli jsme sotva dvě stovky metrů a odbočujeme vlevo. Narážíme na slepou ulici, máme jet "reálně" rovně oranicí??? Co je to v tom itineráři za blbosti? Na půl ucha vnímám Markův výklad o neexistujících komunikacích. Prý když pojedem vpravo, tak vlastně jedeme reálně rovně. Podivná realita. Začínám se smiřovat s tím, že v 10:16 v cíli určitě nebudeme.

Až do Brandýsa jedeme dobře, nabrali jsme několik průjezdek a v itineráři se objevuje "chlupatá čára".

Travex: Koukám na to jak je nakreslená a říkám si, to je jednoduchý, je to furt rovně, jen odpočítáme odbočky. Ani náhodou! Zastavujeme a Marek mi se skalní trpělivostí vysvětluje co to chlupatá čára vlastně je. Snažím se ho pochopit a navigovat správně. Naštěstí se povedlo, ale už vím, že pro naprostého laika tohle není. Škoda jen, že nemůžu řídit, protože Markovi se při čtení v autě dělá zle od žaludku.

Projíždíme bodem "K" v Brandýse u mostu. Cesta do Boleslavi je zavřená a policista odklání dopravu jinam, což nám vůbec nevadí. Hledáme mapově nejkratší cestu do dalšího bodu a začínají první neshody. Mrňousové naštěstí usnuli. Motáme se Brandýsem a hledáme. Nakonec jsme první polovinu nějak najeli, ale při třetím průjezdu už policisté neskrývají smích. Přeci jen je auto se startovním číslem nápadnější než neoznačené. Snažíme se stále projet Brandýsem nejkratší cestou, ale výsledkem je jenom motání se v sídlišti.

Vypadá to, jako by Nástěnkář a Ředitel byli v minulém životě censory na ÚV KSČ. V té mapě půlka ulic chybí. A jak se zdá, nejen nám to slušně zamotalo hlavu.

Nakonec nacházíme jednu nastrčenou průjezdku. Při dalším pokusu jsme se dokonce i trefili správně, ale z druhého směru. Konečně se vymotáváme z města a do cíle bychom měli dorazit za zhruba čtvrthodinku, což nestíháme.

Marek: Nikdy jsme nedojeli na čas, vždycky pozdě. Buď v klidu.

Po pár kilometrech se ocitáme na polních cestách a začínáme proklínat organizátory, vždyť za takovouto trať by se nemusel stydět ani off-road maraton. Bláto, louže, výmoly.

A ten trouba před náma se s tím vleče jako by měl nové BMW, takže málem zůstáváme viset.

A zase zpátky na silnici, jedeme zpět k Brandýsu, ale naštěstí se městem už motat nemusíme. Stačí najít odbočku. Začínáme spěchat, aby naše ztáta byla minimální.

Lukáš: Budím se a nekompromisně se dožaduji svého čaje, je mi úplně jedno, že pospícháme a dokonce snad závodíme. Vynutil jsem si zastavení a nalezení čaje pod sedadlem. Představte si, jak hlasitě se dá křičet „ČAJ, ČAJ!!“.

Konečně zase jedeme, jsme absolutně poslední posádka na trati, všichni už nás stihli předjet, ale nevzdáváme se.

Dominik: Ten Lukášův trik s čajem byl docela dobrej, takže se ho dožaduji pro změnu já. Bohužel ho tatínkové našli aniž by museli zastavit. No neva, já něco vymyslím.

Opět se motáme po polňačkách, ale povrch je výrazně lepší než předtím. Tady už je jenom asfalt pokrytý bahnem, jak svážejí řepku z pole.I tohle úskalí nakonec zvládáme a blížíme se k časové kontrole.

10:55
Odbočujeme, proboha proč mají ty hodiny natočené tak blbě? Zastavujeme a rychle vyplňujeme výkaz. Jsme upožorněni že 200 mnetů od nás je ještě jedna otočná průjezdka. Kluci nás uklidnují, že jí neprojel nikdo. Pěkná sprosťárna. Koho by napadlo, že když uhnu ze silnice na polňačku, kde je ČK, tak tam vlastně ještě není, že jo ? Naše časová ztráta je příšerná a děti mají hlad. takže mimiňáci ven.

Lukáš: Konečně zase stojím na zemi, "Tati vyndej mi z kufru motorku!", a taky si dám jabličko, nebyl by tam rohlíček a ještě jeden k tomu? Cpu se jak nezavřený.
Dominik: No konečně. Chci jíst! Banán? No dobrá, trochu si dám, ať táta neotravuje, ale pak se stejně vrhnu na to Lukáškovo. To je určitě lepší než to moje. Proč nesmím? Já vím, že je to Lukáškovo, no a? Dobrá, alespoň si vezmu motorku.

Lukáš: Mezitím tatínek dostává nejaké papíry (itinerář druhé etapy pozn. red.) a nutí mě nasednout zpátky do auta. Konečně jsem dojedl, dohlédl na naložení motorky do kufru a nechal se celkem bez protestů usadit. A už jedeme.

11:20
Zase na trati, za první vesnicí celkem bez potíží nacházíme odbočku a nabíráme průjezdku. V Radonicích je to už horší. Dle detailu máme vyjet z křižovatky na jih, ale my potřebujeme jet na sever.

Travex: Marek mi vysvětluje tu přiblblou šipečku v detailu, co je namalovaná tak divně dokulata, objíždíme ostrůvek, nacházíme průjezdku a můžeme jet požadovaným směrem.

Na okraji Prahy nás organizátoři nechávají dvakrát sebrat PKčko docela mazaným způsobem a dále jedeme mapově do Jenštejna.

Travex: Zvolil jsem sice správnou cestu, ale také jsem přehlédl šipku nakreslenou v mapě mezi "domečky" takže jednu průjezdku míjíme – 100 TB.

Konečně za sebou máme Jenštejn, za ním ještě přehlédneme průjezdku – opět 100 TB - a znovu se řítíme k proklínanému Brandýsu. Odměřujeme vzdálenost k odbočení, ale zase končíme někde, kam jsme vlastně ani nechtěli. Tak se vracíme na náměstí a odměřujeme správné odbočení z druhé strany od přejezdu. A jsme opět na polních cestách jako v první etapě. Tentokrát je cesta vedena jinak, ale zdá se, že jedeme správně. Dalším oříškem bude projet "bludiště" v Zápech.

Travex: Celkem dlouho pečlivě studuji detail "bludiště", které nakonec zvládáme bravurně a mám pocit, že jsme konečně sehraní.

Opouštíme Zápy a do cíle nám zbývá jen kousek a máme 11 minut. Přejíždíme most přes dálnici.

Marek: Hele, projeli jsme všechny detaily? Nezbyl ti nějaký?

Travex: Kontroluji si itinerář a je hned jasno. Projeli jsme bodem Q v době, kdy jsem studoval "bludiště", to jsme neměli. Detail ukazuje objízdnou cestu přes parkoviště. Obracíme se a ženeme si nabrat vynechanou průjezdku u bodu Q. Zákeřný Ředitel s Nástěnkářem tam nastrčili jednu falešnou, ale na nás si nepřijdou !

Když se konečně vrátíme na místo obratu, je jasné, že v čase do cíle nedojedeme. Ještě řešíme zbytek trasy, který je postaven docela jednoduše, takže můžeme za jízdy odpovědět na pět otázek z kulturního testu a vyplnit výkaz. Po polní cestě dorážíme do cíle se ztrátou devítí minut.

Vystupujeme a odvazujeme oba nejmladší členy posádky ze sedaček.

Lukáš: Hele tady je docela velká plocha, moje motorka po ni musí skvělě jezdit. Tati vyndej moto... Jezdím si okolo auta a rozhlížím se kolem. Proboha kdo to tady rozházel ty pneumatiky? To je ale čubrajs, nechcete si to uklidit?

Po dohodě s organizátory může Marek jet jízdu zručnosti sám, děti si hrají venku a Marek se snaží být nejrychlejší.

Dominik: Bééé, kde jste kdo? Proč to tak strašně píská a táta má puštěný stěrače, když neprší? Já se bojím!!!! Konečně je táta v cíli. A proč zůstává sedět v autě? Copak neví, že musí Nástěnkáře bouchnout, aby zastavil čas? Táto !!! Vylez a rychle utíkej !!!! No konečně. Stejně nás ta jeho skleróza stála pár vteřin. No jo, už není nejmladší.

Nakonec druhý čas a vedlejším efektem jsou v kufru srovnané kočárky tak, že se nám to ani přes největší snahu ráno nepovedlo. Ještě se chvíli motáme na místě a vykládáme si svoje dojmy ze závodu.

Lukáš: Proč si nemohu jezdit na své motorce, kde chci? Proč zase pojedeme autem někam? Už toho začínám mít akorát tak dost. Aha, my jedeme papat. Tak to jo, to můžu.

Dorážíme do smluvené restaurace, je příjemně vytopená a sál, kde sedíme není zakouřený, což je pro kluky jenom dobře. Z malého výběru jídel je pro naše synátory přijatelná jen koprovka nebo polévka. Objednáváme jídlo.

Lukáš: Papat! Co je to? (ukazuji na hrací automat) Papat! Jdu zkoumat kulečník a pořád dokola, jen ať si tatínek užije. Předvádím všem přítomným jak dokážu vyvádět. Především horolezcké výkony ve směru na židli a seskoky z ní se mi dnes opravdu daří.

Dominik: No jo, hospůdka, to já rád. Tak co si dáme? Tak třeba čajík. „Táto, čajík, čajík!“. Proč je ten čajík studený a žlutý? Ty si, tati, myslíš, že nepoznám džusík? No a co, dám si džusík. Aaaaa, už nám nesou polívčičku. Ta určité pálí!!! Nechci! Fuj! Pálí! Nechci! Jak jako že foukat? Stejně pálí, nechci! A co je to teď? Hnusný, kulatý … KNEDLÍK!!! Ještě že mě máma naučila tou kouzelné slůvko pálí. „Pálí, nechci!“. Táta si myslí, že na mě vyzrál, když mi ho strčil do pusy, ale to se plete. Tááák, teď se nedívá – pliv a je na zemi. He he. Jak, že nedostanu nic až večeři? To teprve uvidíme. Vydírat se nenechám!

Lukáš: Tatínek však nemá po půl hodině pochopení a tak mne táhne ven. Ještě, že jsme na to s Dominikem dva. My jim ukážeme! Do kočárku ne!!! Ne a ještě jednou NE! Řvu na celou vesnici, ale domorodci neragují jak bych čekal.

Travex: nakonec Lukáše ukládám do kočárku a přikrývám dekou. Dominik sedí ve svém kočárku bez protestů, ale nevypadá, že by chtěl spát. Lukášovi se oči klíží, ale ne a ne usnout, je už přetažený.

Jedeme společně s kočárky kolem Labe, kluci ne a ne usnout, do toho nám volají z hospody, abychom se vrátili na vyhlášení výsledků. Vracíme se tedy, i když ne nejrychleji. Lukáš nakonec usíná až v hospodě ve svém kočárku, Dominik spát nebude.

Organizátoři jako první předávájí zvláštní cenu pro nejmladší účastníky, Dominik přebírá bílou plyšovou rybu celkem neochotně, stydí se. Za spícího Lukáše přebírá plyšáka Travex. Všichni se báječně bavíme, tenhle detail se opravdu povedl. Po chvíli přecházejí organzátoři k předání cen a vyhlášení výsledků. Dozvídáme se že naše posádka odpověděla správně všechny otázky z prvních testů a i některá místa trati projela tak jak měla. Ostatní na tom také nebyli nijak zle.

Travex: Opět se mi vybavuje naše ranní bloudění v Brandýse a následná časová ztráta, je mi jasné, že jsme dopoledne nejeli nejlíp. Z odpoledne mám pocit daleko lepší, ale věřím tak maximálně v předposlední místo.

Marek: No, tak do čtvrtého místa by to nebylo zlé. První závod v tomhle složení, Travexův přístup „nejít na to vědecky“ a silná konkurence v podobě Benových a JUCových …

Napětí vrcholí a my se dozvídáme, že jsme vyhráli s celkem 1457 trestnými body, což je o cca 800 bodů míň než druzí..

Travex: Naprosto nechápu co se děje, to nemůže být pravda. Proboha....Ony ty moje kecy z rána fakt vyšly, nevěřím, nechápu, nerozumím....

Zjistili jsme, že menší AOSka se dá jet i s ani ne dvouletými dětmi vcelku bez potíží, pokud vyjde počasí. I malá soutěž může být zajímavá a hlavně zábavná. Lázeňský pohárek se opravdu vydařil a nezbývá než pochválit organizátory za snahu a úsilí.

Travex: I když AOSky nejezdím a tahle byla má druhá po sedmi letech tak je to opravdu vydatná zábava, Přeci jen rallye se s malým synem jezdit nedá. Je to příjmená oddychovka a organizátorům bych rád vzkázal jen jedno: OPRAVDU SE VÁM SOUTĚŽ POVEDLA.

Posádky se pomalu rozcházejí a i my po chvíli nakládáme kočárky, motorku a tašky do auta. Cestou domů Dominik usíná a Lukáš si prohlíží z auta okolí. Ještě rozebíráme celý den, rozhodně byl zajímavý. Možná, že se naše čtyřčlená posádka objeví i na nějaké další soutěži, ale kdo ví, vždyť na začátku byla přece náhoda.

Každopádně děkujeme organizátorům ze pěkný závod a tentokráte i vydařenou hospodu – přístě prosíme jen trochu víc místa na kočárky ;-))). Doufáme, že nová soutěž s názvem „Pyšelské kuřátko“ udrží tuto vysoce nasazenou laťku. První ročník jedeme už příští rok na jaře.

Vaši:

Travex

Lukáš

Dominik

Marek

Zablácený Forman


Autoři (Marek Strop a Travex) děkují Big Benovi a Nástěnkáři za poskytnuté obrazové materiály

Autor článku: Shelter (Marek Strop)

zobrazit další autorovy články
upravit článek pro tisk


Stránky autora http://www.stropici.cz/auto

Komentáře k tomuto článku (24):




Hlavní menu:


















Hledání v článcích:

  pomoc?

Nejnovější články:

Jak to je s palivem E85
Zkušenosti z provozu vozidla Octavia Combi 1,9 TDi 81 kW
Montáž schránky pod přední sedačky Octavia II
Na brněnský Autosalon ZADARMO!
Oprava centrálního zamykání Felicia
Návod na montáž zadních repro do Octavia II
Výmena starej poistkovej skrinky vo Favorite za novú
Osvětlení vnitřních klik Octavia II
Montáž tempomatu a palubního počítače do Octavia II FL
MB 1000 a Š 100 (1964-1976)
 

 

© 1999-2012, Petr Váňa a Insidea s.r.o.
Jakýkoliv výňatek či přetisk obsahu serveru Škoda TechWeb může být použit jinde pouze s písemným svolením provozovatelů serveru, jež jsou uvedeni výše.


Doporučujeme: Nerezové komíny | Moderní umění | Ofsetový tisk | Ploty | Oplocení